Mladí řidiči zaviní ročně 11 % nehod, zaměří se na ně nejen novela zákona, ale i preventivní program

7. března 2023

Nejmladší účastníci silničního provozu jsou z hlediska závažných dopravních nehod obzvlášť rizikovou, ale zároveň ohroženou skupinou. Jsou nepoměrně často zastoupeni mezi viníky dopravních nehod. Z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 % zaviní právě řidiči s praxí do 2 let. Z celkového počtu řidičů však tato skupina začínajících řidičů tvoří pouhá 3 %. Jenom v loňském roce na našich silnicích zemřelo vinou mladých řidičů 52 lidí a dalších 250 bylo těžce zraněno.

U mladých řidičů je patrná nejvyšší četnost faktorů souvisejících s tendencí riskovat – nejčastěji se jedná o nehody v důsledku nepřiměřené rychlosti. S narůstajícím věkem se četnost těchto faktorů výrazně snižuje. Faktory související s tendencí riskovat jsou jak na dlouhodobém (nadhodnocování schopností, nerespektování dopravních předpisů a související nezvládnutí řízení nebo jízda nepřiměřenou rychlostí apod.), tak na krátkodobém základě (riskantní předjíždění, akutní intoxikace/vliv návykové látky apod.). Z hlediska mechanismu vzniku nehody se mezi nejčetnější typy nehod mladých řidičů řadí vyjetí mimo vozovku. K těmto nehodám nejčastěji přispívá zejména nepřiměřená rychlost, respektive nepřizpůsobení rychlosti jízdy (téměř polovina případů).
 
S ohledem na fakt, že mladé řidiče je potřeba edukovat zejména ve zvládání rizikových situací na silnici, se stalo Ministerstvo dopravy partnerem projektu START DRIVING, který je financován z Fondu zábrany škod. Ten je zaměřen právě na zdokonalovací přípravu nových řidičů ve věku 18–24 let s řidičským oprávněním skupiny B. Efektivitu programu zvyšuje i to, že kurzů se mohou zúčastnit i rodiče mladých začínajících řidičů, učitelé autoškol i zkušební komisaři řidičů, projekt je navíc pro všechny účastníky zcela zdarma. Od roku 2020, kdy program odstartoval, do konce roku 2022 se uskutečnilo celkově 196 kurzů na osmi polygonech v rámci celé České republiky. Pro letošní rok je naplánováno dalších 70 vzdělávacích kurzů, kterých se mohou zúčastnit jak mladí řidiči a jejich rodiče, tak i učitelé autoškol a zkušební komisaři řidičů.
 
„V roce 2024 se i Česká republika zařadí ke státům, které mají zaveden řidičák na zkoušku. Nejen zavedením zkušebního období pro novopečené řidiče, ale také zavedením zdokonalovacího kurzu pro potenciálně rizikové nové řidiče. Dané opatření společně s modelem přípravy nových řidičů nazývaným L17, tj. možností řídit automobil již od 17 let pod dohledem zkušeného mentora, nepochybně výrazně zvýší připravenost nových řidičů na náročné podmínky v silničním provozu,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka.  
 
V současné době Česká republika nemá specifickou legislativní úpravu ve vztahu k začínajícím či mladým řidičům. Ministerstvo dopravy proto navrhlo v připravované novele zákona o silničním provozu zmiňované dva nové instituty, které dle praxe i výsledků výzkumů v řadě států Evropské unie, přinesly pozitivní efekt. Prvním je takzvaný řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče do dvou let praxe, kdy by měl řidič, po spáchání závažného přestupku, povinnost absolvovat psychologické sezení a speciální program v autoškole zaměřený na zásady bezpečné jízdy. Zároveň by byl do tohoto programu zařazen i takový řidič, který spáchal ty nejzávažnější přestupky, které jsou ohodnocené 6 trestnými body nebo mu byl udělen zákaz řízení. 
 
Druhým je zmiňovaný institut L-17, tedy možnost řídit od 17 let, ale pouze v doprovodu zkušeného mentora. Mladý řidič by tak své první zkušenosti získával v kontrolovaném prostředí, obvykle se svým rodičem, který má sám motivaci přispět k tomu, aby jeho dítě řídilo bezpečně. Tento mentor bude muset splňovat několik podmínek – musí být minimálně 10 let držitelem řidičského oprávnění, musí mít nulový stav bodového konta řidiče a je zde nulová tolerance vůči alkoholu.  
 
„Zvláštní režim pro mladé řidiče v podobě řidičského průkazu na zkoušku, stejně jako řízení od 17 let s doprovodnou osobou, kterou bývá nejčastěji rodič, doporučují bezpečnostní experti a i chystaný návrh Evropské komise ohledně řidičských průkazů. V něm jde Komise obdobnou cestou jako český návrh zákona,“ říká k návrhu Tomáš Neřold, vedoucí Besip.
 

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho.

❱   Další články

Cyklistická sezona startuje. A s tím i osvětové kampaně Besipu v online prostoru i v terénu

24. března 2023

Jaro a zlepšující se počasí přirozeně nahrává pobytu venku. Většina cyklistů již buď vyjela nebo v nejbližší době vyjede na první větší cyklo vyjížďky. Je proto dobré si připomenout, co vás může při jízdě na kole potkat za nástrahy a co jsou nejčastější příčiny nehod, jejichž účastníky jsou právě cyklisté. Ti totiž v dopravní nehodě figurují vždy jako ten zranitelnější účastník, kterému hrozí vážnější následky. Během loňského roku na našich silnicích zemřelo 42 cyklistů, 276 jich bylo těžce zraněno a dalších 3 409 jich bylo zraněno lehce. I proto plánuje Besip pokračovat v kampani Dám respekt, která odstartovala v loňském roce, v tom letošním pak naváže preventivními akcemi pro cyklisty přímo v terénu. Společný projekt iniciativy Dám respekt a Besip si klade za cíl zlepšit vzájemný vztah mezi cyklisty a motoristy.

> více informací

Seriál Ne-riskuj aneb škola ebiku

17. března 2023

Ježdění na elektrokolech se stává populárnějším, přičemž se odhaduje, že se v současné době prodává přibližně jedna třetina elektrokol z celkového objemu prodeje všech bicyklů. Průměrná cena elektrokol se snižuje, dnes se pohybuje mezi 45 000 až 65 000 Kč, což je nižší než v minulosti. Elektrokola se stala oblíbenou náhradou klasického kola především pro starší generace, protože umožňují ujet delší vzdálenost s menší námahou a dostat se i do nepřístupnějších lokalit. Nicméně to také přináší nová rizika a zvýšenou náročnost na obsluhu elektrokola. Podle statistik jsou nehody na elektrokolech stále častější, zejména u seniorů. Z celkového počtu nehod cyklistů na elektrokolech bylo 58 % dopravních nehod bez vlivu jiného účastníka silničního provozu. Téměř třetina cyklistů na elektrokolech zemřela vlastním zaviněním v důsledku jízdy nepřiměřenou rychlostí a 19 % pak v důsledku nevěnování se řízení. 79 % zemřelých na elektrokolech nemělo cyklistickou přilbu. Každý druhý usmrcený cyklista na elektrokole byl ve věku 65+. Nehody cyklistů ve věku 65+ vykazují téměř 2,4krát vyšší závažnost než nehody cyklistů do 64 let. V průměru je to 18 usmrcených osob na 1000 osob.

> více informací

Česko je motorkářskou velmocí, z hlediska nehodovosti motocyklistů však patří v evropském srovnání m

2. března 2023

Jenom za poslední dva roky přibylo na našich silnicích téměř 48 tisíc nově registrovaných motocyklů, 22 tisíc za rok 2021 a 25,5 tisíce za rok 2022. Za loňský rok tak bylo nově registrováno nejvíc motorek od roku 2008, toto číslo navíc rok od roku stoupá. Česká republika se však také v evropském srovnání počtu usmrcených motorkářů na 1 mil. obyvatel zařadila na 7. nejhorší místo. Nejčastěji na motorce umírají muži ve středním věku, ukázaly statistiky.

> více informací

❱   NOVINKY V ZÁKONĚ

Nový bodový systém

Nové bodování závažných přestupků.

Poruší-li řidič pravidla silničního provozu a dopustí se tak přestupku, hrozí mu trest. Způsob trestu se odvíjí od závažnosti prohřešku, případně i jeho následků. Bodový systém představuje preventivní způsob, jak řidiče odnaučit porušování pravidel. Bodový systém v ČR je velmi jednoduchý systém potrestání řidičů za závažnější přestupky. Hlavním účelem bodového systému však není trestat, ale spíše řidiče odrazovat od toho, aby porušovali dopravní předpisy. Bodový systém však získává význam tehdy, pokud mají řidiči jasno v tom, jak funguje, a proč je pro ně dobré dodržovat zákony silničního provozu.

více informací
vize nula