Černá Hora (ME)
Název se objevuje poprvé v r. 1296 v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r. 1348 jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro.
Rozloha
Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5 %.
Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.
Počet obyvatel
Počet obyvatel: 620 029; průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyvatel/km2
Členění země
Černá Hora je rozdělena do 21 opštin (okresů/obvodů) a dvou městských opštin Golubovci a Tuzi, které jsou součástí opštiny Podgorica: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Podgorica, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Cetinje, Šavnik. V Černé Hoře je 1 256 obcí, z nichž 40 mají statut města.
Hlavní město:
Podgorica 156 169 obyvatel
Další velká města:
- Nikšić 57 278 obyvatel
- Bijelo Polje 23 105 obyvatel
- Pljevlja 19 622 obyvatel
- Bar 17 727 obyvatel
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1. leden - Nový rok
- 7. leden - pravoslavné vánoce
- 14. leden - pravoslavný Nový rok
- Velký pátek *
- Velikonoční pondělí *
*/ Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář
- 1. květen - Mezinárodní den práce
- 9. květen - Den vítězství
- 21. květen - Den nezávislosti (státní svátek u příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006)
- 13. červenec - Den státnosti (hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13. 7. 1941)
- Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava - svátek rodinného patrona - světce - jeden den pracovního klidu-volna
Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý.
Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama
Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den
Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po - so 09 – 20 hodin, prodejen s potravinami/drogerií obvykle 07 - 22 hodin, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 21 h. Non stop prodejny existují jen v Podgorici a některých turisticky lukrativních destinacích v omezeném počtu. V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele nepoměrně méně supermarketů a zatím jen dva hypermarkety v Podgorici.