Senioři
Zpráva má za cíl vytvořit základní materiál oddělení BESIP týkající se nehod s účastí stárnoucí populace (dále jen senioři) ve věku 65 a více let a jejich následků, především z oblasti usmrcených a těžce zraněných osob. Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky (ŘSDP PP ČR). Dále pak byly použity výstupy z Hloubkové analýzy dopravních nehod v silničním provozu (HADN).
Základní poznatky statistických ukazatelů seniorů:
- v roce 2017 bylo usmrceno 144 seniorů, tj. meziročně o 16 méně (pozn. data „30 dní po nehodě“ za rok 2017 jsou předběžná k 29. 1. 2017, oficiální data budou známá během března 2018)
- v celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených seniorů o 18,7 %, průměrný pokles všech usmrcených osob pak činí 25,0 %, což znamená, že průměrné tempo poklesu usmrcených seniorů je (oproti celku) pomalejší
- na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 – 2017 činil podíl seniorů 18,6 %, v roce 2017 se senioři na všech usmrcených osobách podíleli 25 % - každá 4. usmrcená osoba byla seniorem
- téměř 4 z 10 usmrcených seniorů v roce 2017 byli chodci!
- polovina usmrcených seniorů byli buď chodci (44 usmrcených, 36 %) nebo cyklisté (17 usmrcených, 14 %), tzn. skupiny zranitelných účastníků silničního provozu
- nejvíce seniorů (24) bylo v roce 2017 usmrceno ve čtvrtek, ve stejný den byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených seniorů na všech usmrcených osobách, podíl v daném dni činil 30 % (pozn. průměr 24 %)
- nejvíce seniorů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 13. až 14. hodinou a mezi 15. až 16. hodinou (14 usmrcených seniorů), v případě těžce zraněných seniorů bylo nejrizikovější období mezi 10. až 11. hodinou (45 těžce zraněných seniorů)
- nejvyšší poměr usmrcených seniorů byl v roce 2017 evidován mezi 9. až 10. hodinou - senioři se podíleli na všech usmrcených osobách 56 % (pozn. i o hodinu později se senioři podíleli na všech usmrcených osobách více než z poloviny – 52 %), na těžce zraněných osobách se senioři nejvíce podíleli v období mezi 7. až 13. hodinou
- nejvíce usmrcených vinou řidičů – seniorů bylo v roce 2017 evidováno v důsledku nepřiměřené rychlosti, resp. nepřizpůsobení rychlosti (zatáčka, klesání, stoupání, šířka, náledí, výtluky, bláto, mokrý povrch apod.), následují případy, kdy se řidič plně nevěnoval řízení vozidla, resp. vjetí do protisměru
- nejvyšší závažnost dopravních nehod (pozn. počet usmrcených na 1 000 nehod) je pak evidována u nesprávného předjíždění (při předjíždění došlo k ohrožení protijedoucího řidiče např. vlivem špatného odhadu vzdálenosti k předjetí, přehlédnutí již předjíždějícího souběžně jedoucího vozidla apod.)
- téměř 9 z 10 usmrcených chodců-seniorů je usmrceno v obci (pozn. „reflexní prvky“ jsou však povinné jen mimo obec)!
- nejvyšší podíl usmrcených seniorů je evidován v Hl. m. Praze (53 %), naopak nejnižší v Olomouckém kraji (8 %)
- nejvyšší meziroční nárůst usmrcených seniorů je evidován v Ústeckém kraji (+ 9 osob, tj. + 113 %), těžce zraněných pak v Jihočeském kraji (+ 20 osob, tj. + 67 %), naopak velmi pozitivní je meziroční pokles v obou oblastech v Olomouckém kraji (- 5 usmrcených, tj. -71 %, resp. – 16 těžce zraněných, tj. – 47 %)
- porovnáme-li rok 2016 s rokem 2009, došlo v České republice ke snížení usmrcených seniorů na 98 % referenčního roku 2009, s touto bilancí patřila Česká republika k mírně horšímu evropskému průměru (pozn. evropský průměr činil 96 %)
- v roce 2016 bylo v Česku usmrceno 8,28 seniorů na 100 000 obyvatel, z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2014 mírně negativní bilanci (o 7 % nad evropským průměrem)
- v Evropě se muži na usmrcených seniorech podíleli 64 %, zatímco ženy 36 %, v České republice byla situace prakticky totožná (65 % muži vs. 35 % ženy).
Podrobné údaje najdetet zde: Senioři.pdf