Alkohol, léky, narkotika

- negativní je meziroční bilance počtu nehod v důsledku vlivu alkoholu a drog (+ 7 nehod, tj. + 12 %)

- kromě České republiky má nulovou hranici u všech skupin řidičů zavedenou Maďarsko, Rumunsko a Slovensko; dalších 5 států má zavedenou nulovou hranici u nových a profesionálních řidičů

- v roce 2017 bylo evidováno 4 251 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (tj. 4,1 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 48 osob (tj. 9,6 % z celkového počtu), těžce zraněno 203 osob a lehce zraněno 1 750 osob

- na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 – 2017 činil podíl usmrcených v důsledku vlivu alkoholu 10,2 %, což znamená, že téměř každá 10. usmrcená osoba byla usmrcena v důsledku vlivu alkoholu, v uplynulém roce došlo ke stagnaci podílu na 10 %

- v roce 2017 vykazovaly nehody v důsledku vlivu alkoholu 2,5x vyšší závažnost než všechny nehody!

- nejvyšší podíl, v případech kdy byl viník pod vlivem alkoholu a/nebo návykových látek, byl tradičně evidován u cyklistů a to jak v oblasti nehod, tak usmrcených i těžce zraněných osob

- velmi zajímavý pohled nabízí srovnání viníků s objemem alkoholu do 0,50 ‰; nejvyšší podíl na všech nehodách pod vlivem alkoholu a/nebo pod vlivem návykových látek byl evidován u řidičů nákladních automobilů kategorie N3 – 28 %!

- z pohledu kategorie viníka bylo nejvíce nehod pod vlivem alkoholu evidováno u řidičů osobních automobilů (71 %), 15 % se pak podíleli cyklisté

- ve 2/3 případů byly v roce 2017 osoby usmrceny v případě, že byl pod vlivem alkoholu řidič osobního automobilu (32 usmrcených, 67 %)

- z pohledu dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 57 % těchto dopravních nehod zavinily osoby pod vlivem alkoholu nad 1,5 ‰!

- nejvíce (23) usmrcených při dopravních nehodách v důsledku vlivu alkoholu a omamných látek v roce 2017 bylo vinou osob pod vlivem alkoholu 1,5 ‰ a vyšší

- nejvyšší závažnost vykazovaly v roce 2017 nehody pod vlivem alkoholu od 0,81 ‰ do 1,00 ‰ (25,3 usmrcených na 1 000 nehod); nadprůměrnou závažnost však vykazovaly také nehody pod vlivem alkoholu do 0,24 ‰

- nejvíce (12) osob bylo usmrceno v důsledku vlivu alkoholu v Plzeňském kraji, naopak nikdo nebyl usmrcen v Karlovarském kraji; celorepublikový podíl usmrcených osob v důsledku vlivu alkoholu na všech usmrcených osobách tvořil 9,6 %, v Plzeňském kraji byl tento podíl 22,6 %, tzn. 2,4x vyšší! 

- porovnáme-li rok 2016 s rokem 2010, došlo v České republice ke snížení usmrcených v důsledku vlivu alkoholu na 46 % referenčního roku 2010

- v rámci Evropy došlo v roce 2016 ve srovnání s rokem 2016 k poklesu počtu usmrcených v důsledku vlivu alkoholu o 39 %, s poklesem o 46 % patřila Česká republika tak patřila k těm úspěšnějším zemím

- Česká republika s 9% podílem patřila k lepšímu evropskému průměru (pozn. EU25: 11 %); ze zemí s nulovou tolerancí byla mírně lepší bilance evidovaná v Rumunsku

- při přepočtu na 10 milionů obyvatel pak evropský průměr činil 72 usmrcených v důsledku vlivu alkoholu, v České republice pak bylo evidováno 55 usmrcených osob na 10 milionů obyvatel v důsledku vlivu alkoholu, tj. - 24 %; mimo Českou republiku byly ostatní země s "nulovou tolerancí" v roce 2016 nad evropským průměrem

- v období let 2012 – 2016 bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP v důsledku vlivu alkoholu usmrceno o 228 osob méně, tj. – 75 %

- uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že téměř všechny země by NSBSP v uvedeném období splnily, výjimku tvoří 2 země: Slovensko (+ 10 %) a Lucembursko (+43 %); premiantem v této oblasti bylo Bulharsko s rozdílem oproti předpokladu o – 107 %
- Evropský průměr pak činil – 27 %, tzn., že vývoj v České republice byl ve srovnání s evropskými zeměmi v období 2012-2016 mnohem lepší

 Podrobné údaje najdete zde: Alkohol, léky a narkotika